LOGOS

Plánováno je šest setkání každý sudý čtvrtek od 16:45 do 18:15 v Aule (budova A) počínaje dnem 20. 2. 2025. Debatní klub je určen pro studenty všech ročníků.

Průběh setkávání

1. teoretický úvod k veřejnému projevu a prezentačním dovednostem
2. prezentace studentů – první část
3. prezentace studentů – druhá část, semifinále debat – první část
4. semifinále debat – druhá část
5. finále debat

Témata debat 2025

• Věříme, že náboženství je důležitou součástí života člověka v 21. století. Náboženství v podobě křesťanství a judaismu je nepochybným základem současné evropské civilizace. Má však náboženství stále své místo v životě člověka v 21. století? Pomáhá náboženství lidem najít v životě směr, dělá člověka lepším a brání mu činit špatnosti? Nebo platí, že „náboženství je opiem lidstva“ (Marx Karl: Úvod ke kritice Hegelovy filosofie práva)?
• Věříme, že „woke culture“ zašla příliš daleko. Tzv. woke culture se snaží bojovat proti sociální, genderové a rasové nerovnosti, ale také bojovat se změnami klimatu a prosazuje reparace za otrokářskou minulost států. Jsou protesty poslední doby, ať už spojené s hnutím Black Lives Matter na podporu afroameričanů, s podporou LGBTQ nebo s bojem proti klimatickým změnám Grety Thunberg či skupiny Last Generation, oprávněným bojem proti nerovnosti a nebezpečí dnešního světa, nebo jen zbytečnou anarchií?
• Věříme, že svoboda slova má být absolutní a že žádný druh projevu nemá být zakazován. Svoboda slova je základem demokratického státního zřízení, které dává všem možnost se svobodně vyjadřovat a netrestá odlišné názory, jako to dělají totalitní režimy. Má ale být svoboda slova absolutní v tom smyslu, že každý může hlásat cokoliv? Nebo se i demokratická společnost musí bránit před extrémními projevy svobody slova, které ohrožují ostatní demokratická práva (např. hate speech)? Platí „paradox tolerance“, podle kterého tolerováním jednání netolerantních jedinců vede k zániku tolerantní společnosti (Popper, Karl Raimund: Otevřená společnost a její nepřátelé)?
• Věříme, že držení střelných zbraní má být co nejvíce omezeno. Držení střelných zbraní je u nás regulováno a zbraní je mezi obyvatelstvem relativně málo. Je tento evropský přístup správný s ohledem na hrozby dnešního světa? Nebo by byl vhodnější volnější přístup po vzoru USA, aby se v případě potřeby mohli občané postavit na odpor proti nebezpečí?
• Věříme, že určení kvót pomáhá menšinám překonat diskriminaci a prospívá společnosti. Všichni lidé bez rozdílu věku, pohlaví, etnického původu nebo sexuální orientace jsou si v naší společnosti právně rovni. Přesto však existují faktické nerovnosti, ať už mají původ ve fyziologii člověka či v jeho schopnostech a dovednostech, které od sebe lidi odlišují a některým znemožňují dosáhnout toho, co pro jiné není problém. Má být tato faktická nerovnost vyvážena stanovením kvót v oblasti studia, zaměstnání či sportu?
• Věříme, že kokain by měl být legalizován. Za drogy se zpravidla označují návykové látky, které mohou mít vliv na centrální nervovou soustavu člověka a ovlivňovat vnímání, náladu, vědomí a chování. Drogy se, vyjma lékařského užití, zpravidla užívají k rekreačním účelům a některé jsou společností zakázané, jiné zase tolerované či dokonce společensky vyžadované. Je věcí vlastní zodpovědnosti každého člověka, jakou látku užívá, a měly by proto drogy, konkrétně kokain, být legalizovány zcela? Nebo je zákaz některých drog včetně kokainu potřebný a prospěšný?
• Věříme, že prostituce by měla být legalizována jako podnikání. Prostituce, tj. poskytování sexuálního uspokojení za protihodnotu, sama o sobě není naším právem nijak regulována. Výslovně však zákon stanoví, že poskytování sexuálních služeb není živností a některé jevy spojené s prostitucí jsou trestněprávně postižitelné (kuplířství, prostituce v blízkosti škol, prostituce nezletilých). Je správné omezovat nejstarší lidské řemeslo, nebo by bylo vhodnější pro společnost i pro státní kasu, pokud by prostituce byla legální jako podnikání?
• Věříme, že cestou budoucnosti je genetická modifikace lidského plodu. Současná medicína je schopna odhalit odchylky ve vývoji už u lidského plodu v lůně matky. Bude-li to v možnostech lékařské vědy, mělo by být možné lidský plod i aktivně geneticky upravit, aby se rodili zdravější, silnější a chytřejší jedinci? Nebude však takové genetické upravování nástrojem eugeniky s cílem potlačit nedokonalosti za účelem vytvoření čisté rasy?
• Věříme, že ekonomický růst má přednost před ochranou klimatu. Ekonomický růst vede ke stabilitě a tím i k prosperitě společnosti a bezpečí. Má však ekonomický růst převážit i nad případnými negativními vlivy průmyslu na životní prostředí? Nebo máme omezit průmysl ve jménu čistého životního prostředí?
• Věříme, že mezinárodní společenství má vojensky zasáhnout na místech, kde jsou porušována lidská práva. Lidská práva jsou univerzálními hodnotami a měla by být zaručena všem lidem bez ohledu na místo, kde žijí. Mezinárodní společenství pak už několikrát vojensky zasáhlo proti jednotlivým státům s odkazem na ochranu lidských práv jednotlivců (tzv. humanitární intervence). Mělo by být pravidlem, aby mezinárodní společenství vojensky zasáhlo proti státům, které porušují lidská práva svých obyvatel? Nebo by taková ochrana lidských práv vedla k nestabilitě či jiným negativním jevům?
• Věříme, že kapitalismus je nejlepší možný ekonomický systém. Kapitalismus postavený na nabídce a poptávce, ve kterém přežijí jen schopní a draví podnikatelé, je úzce spojen s demokratickým státním zřízením. Kapitalismus však je ze své podstaty nespravedlivý, nebyl by proto lepší systém založený na potřebách člověka a na státním plánování (socialismus, komunismus)?
• Věříme, že mučení ze strany státu je za každých okolností nepřijatelné. Západní civilizace chrání základní lidská práva, mezi které patří také nedotknutelnost člověka a zákaz mučení. Stát podle těchto pravidel nesmí za žádných okolností přistoupit k mučení člověka, bez ohledu na sledovaný zájem. Nejsou přesto situace, ve kterých je možné mučení připustit? Uplatní se někdy ohledně mučení pořekadlo, že účel světí prostředky?
• Věříme, že zavedení nepodmíněného základního příjmu je cestou k sociálně spravedlivější společnosti. Nepodmíněný základní příjem (NZP) by garantoval každému občanovi určitou finanční částku bez ohledu na jeho výdělečnou činnost. Podporovatelé tvrdí, že by to vedlo ke snížení chudoby, odstranění administrativní zátěže sociálních systémů a větší svobodě jednotlivce (např. při hledání zaměstnání či péči o děti). Kritici namítají, že by NZP demotivoval lidi pracovat, byl by příliš nákladný a prohluboval by závislost jednotlivců na státu. Je to reálná cesta ke spravedlivější společnosti, nebo utopie, jež by mohla ekonomiku rozvrátit?
• Věříme, že hraniční omezení věku pro změnu pohlaví či hormonální léčbu jsou nezbytná. V některých státech roste počet mladistvých, kteří se rozhodují pro změnu pohlaví nebo alespoň pro zahájení hormonální terapie. Zastánci volnějšího přístupu argumentují, že trans lidé mají právo rozhodovat o svém těle a zdravotní péči bez nadměrných omezení. Jiní ovšem upozorňují na nevratnost některých zákroků, psychickou nezralost v období dospívání a riziko unáhlených rozhodnutí. Měla by existovat přísná věková hranice nebo jiný výrazný regulační mechanismus?
• Věříme, že omezení spotřeby masa a přechod k rostlinné stravě by měl být prioritou pro naši planetu. Živočišná výroba je energeticky velmi náročná, spotřebovává velké množství vody a půdy a přispívá k emisím skleníkových plynů. Zastánci odklonu od masa tvrdí, že by se tím snížilo utrpení zvířat, zpomalily klimatické změny a zefektivnilo využití přírodních zdrojů. Odpůrci namítají, že maso je tradiční a kulturně zakotvená potravina, významný zdroj živin a že neexistuje jediný univerzální model stravování pro všechny. Měla by společnost aktivně tlačit na omezení masné produkce?
• Věříme, že anonymita na internetu by měla být zrušena. Internetová anonymita usnadňuje šíření dezinformací, trolling, kyberšikanu a další negativní projevy, protože uživatelé se necítí být zodpovědní za své chování. Někteří navrhují povinnou identifikaci, která by umožnila snáze stíhat nezákonné jednání. Jiní však namítají, že anonymita je nutná k ochraně soukromí, svobody slova a lidských práv (např. u disidentů v totalitních zemích). Je odstranění internetové anonymity cesta k odpovědnějšímu online prostředí, nebo narušení základních občanských svobod?
• Věříme, že je správné podporovat „cancel culture“ jako obranu proti škodlivým názorům. „Cancel culture“ je fenomén, při kterém se společnost či skupina lidí odklání od známých osobností nebo firem, které vyjádřily kontroverzní či urážlivé názory, často s cílem zamezit jim v práci nebo působení na veřejnosti. Pro mnohé je to legitimní nástroj společenského tlaku a ukázka síly občanské společnosti. Pro jiné je to cenzurní praktika, která dusí otevřenou diskusi a může vést k nespravedlivé „veřejné popravě“. Je „cancel culture“ spíše sociálním regulátorem neetického chování, nebo totalitní praktikou, která brání svobodě projevu?
• Věříme, že manželství by mělo zůstat vyhrazeno pouze pro heterosexuální páry. Tradiční pojetí manželství jako svazku muže a ženy je stále ve společnosti rozšířené a odvolává se na historické, kulturní a náboženské základy. Zastánci širšího pojetí manželství tvrdí, že jde o základní lidské právo a projev rovnosti – láska a společné sdílení života by neměly být podmíněny pohlavím partnerů. Odpůrci namítají, že redefinice manželství může destabilizovat rodinné vztahy a narušit tradiční řád. Je otevírání manželství pro všechny přirozenou evolucí právní úpravy, nebo ohrožením základních společenských hodnot?